Časté dotazy

Čím je způsobeno krvácení dásní?

Krvácení je nejvýraznějším příznakem zánětu dásní (gingivitidy). V podstatě je to rakce na bakteriální povlak (= plak, biofilm). Dáseň se brání tím, že rozšíří cévy, aby zde mohlo proudit více protilátek. Proto má sklon ke krvácení. Zanícená dáseň také začne být časem zarudlá a oteklá. Bolestivost se může objevit až v pozdějším stádiu. Na tento stav se však nevyplatí čekat, protože to už se může jednat o parodontitidu.

Proti krvácení dásní zaručeně funguje pečlivá ústní hygiena – pravidelné odstraňování plaku.

Jak poznám paradentózu (parodontitidu)?

Pokud nejste např. lékař, parodontitidu zpočátku pravděpodobně nepoznáte. Mezi zánětem dásně a parodontu není výrazný rozdíl, který by mohl člověk na sobě rozpoznat. Pokročilá parodontitida se dá identifikovat snadno podle ústupu dásně i kosti (odhalování zubních kořenů), zápachu, viklavosti zubů, případně zvěšování mezer mezi zuby. V takovém případě už je léčba komplikovaná a často je nutné některé zuby vytrhnout. Ideální je rozpoznat parodontitidu hned v jejím počátku a včas ji zastavit, než dojde ke komplikacím. S tímto Vám pomůže pouze stomatolog nebo hygienistka. Odborné vyšetření parodontu je nezbytné, aby se zjistilo, jsou-li vyvořeny parodontální kapsy (zastarale choboty = patologicky vytvořené prostory mezi dásněmi a zuby) a zda je zubní kámen i pod dásněmi.

Z čeho se tvoří zubní kámen?

Zubní kámen se tvoří z plaku (= bílá vrstva obsahující bakterie). Plak se tvoří v ústech každému, což zatím neumíme změnit. Když je na zubech ponechán déle než 24 hodin, začnou se do něj ukládat minerály ze sliny a plak takto „zkamení“. Z toho vyplývá možnost ovlivnit tvorbu zubního kamene: jestliže pravidelně odstraňujete všechen plak (i z mezizubních prostorů), zubní kámen se Vám nemá z čeho utvořit.

Proč se některým lidem kazí zuby více než jiným?

Nejvýznamnějším faktorem jsou mikroorganismy, které se podílejí na vzniku kazu. Jedná se o konkrétní bakterie. Když jsou v ústech přítomny, zuby se kazí. Tyto bakterie člověk při narození nemá, získá je až během života. Jestli se to stane dříve nebo později, záleží nejvíce na matce (neměla by jíst stejnou lžičkou s dítětem...). Svou roli také hraje kvalita skloviny, konzumované potraviny a nápoje a v neposlední řadě hygienické návyky. Sklovinné nedostatky mohou být získané např. antibiotickou léčbou v dětském věku. Kdy se tedy zuby kazí více: když je „špatná“ ústní mikroflóra, horší hygiena, hodně sladkého, nižší kvalita skloviny.

Mohu zdědit po rodičích parodontitidu nebo vysokou kazivost?

Nemůžete. Když někdo trpí jedním z těchto dvou problémů, často to svádí na dědičnost, což je však rozšířený omyl. Genetické vlivy jsou jen minimální. Můžete zdědit některé anomálie skloviny nebo tvaru zubních oblouků. Také vás mohou ovlivnit rodinné stravovací návyky nebo přístup k ústní hygieně, ale parodontitidě nebo zkaženým zubům se můžete vyhnout. Jen musíte dodržovat preventivní opatření, která Váš chrup ochrání. V případě parodontitidy je prevencí jen poctivá hygiena a pravidelné kontroly u stomatologa nebo i hygienistky. Proti kazivosti se toho už dá podniknout více. Kromě hygieny a kontrol má vliv i fluoridace skloviny a rozumná konzumace sladkostí následovaná zředěním sladkého prostředí v ústech (neslazený nápoj, ústní voda, bonbón slazený xylitolem...). Je důležité, aby zuby byly sladkému vystavovány co nejkratší dobu.

Jak vzniká zápach z úst?

Někdy se může jednat o problém v trávicím traktu nebo jiné onemocnění. Ale v naprosté většině případů je příčina zápachu přímo v ústech. Zápach mají na svědomí bakterie zubního plaku. Svým metabolismem produkují sírnaté sloučeniny, které jsou nepříjemně cítit. Řešením je pravidelné odstraňování plaku, a to i z hůř přístupných mezizubních prostorů, z jazyka, případně z okolí korunek můstků, implantátů a snímatelných protéz. Na zápachu se mohou podílet i neodstraněné zbytky potravy, které zahnívají. Velmi nepříjemný je zápach z kazivých dutin v zubech nebo také z parodontálních kapes (chobotů) – v těchto případech je nezbytný zásah odborníka.

Má kouření nějaký vliv na zuby?

Ano, má velký vliv. V prvé řadě zuby žloutnou, hnědnou nebo i černají – podle množství konzumovaných cigaret (doutníků...). Samozřejmým rizikem je rakovina dutiny ústní. Je zde také souvislost s parodontem (= dáseň a kost, ve kterých zuby drží): kouření zvyšuje riziko parodontitidy, zrychluje její průběh a zhoršuje hojení. Velmi riskantní je např. zavedení implantátu, který má u kuřáka malou šanci na udržení v kosti. Také je rychlejší tvorba plaku a zubního kamene, který je tvrdší a španě se odstraňuje. A pokud kuřákovi nekrvácejí dásně, nemusí to znamenat, že nemá zánět – tento příznak je kouřením eliminován, takže pocit zdraví může být jen domělý. Kromě tohoto je stále přítomen zápach.

Proč musím čistit mezizubní prostory?

Tato místa jsou ideálním místem pro zachytávání drobných kousků potravy, nerušené působení bakterií, vznik zánětu, zubního kamene, kazu a zápachu. Zbytky potravy se dají odstranit párátkem. Ale větší nebezpečí znamená plak, který párátkem vyčistit nelze. Fungují na něj mezizubní kartáčky nebo dentální nit. S čištěním mezizubních prostorů je třeba začít po prořezámí stálých zubů (kolem 12. roku). Pomůcky přesně pro Váš chrup by měl vybrat stomatolog nebo hygienistka. Také by Vás měl/a instruovat o správném používání, protože exsistuje možnost poškození parodontu (nebo nedostatečného čistícího účinku) v důsledku nesprávného používání těcho pomůcek.

Proč se mi na zubech vytvářejí fleky?

Pigmentace na povrchu zubů jsou způsobeny kouřením nebo potravinami a nápoji (káva, čaj, červené víno...). Vznikají nečastěji na plochách, které jsou nedostaečně očišťovány (krčky, mezizubní prostory, místa ve stěsnaném chrupu). Řešením je profesionální vyčištění chrupu s vyleštěním a následné zaměření dentální hygieny na tyto oblasti.

Některé fleky mohou být i pod povrchem skloviny. Jsou způsobeny během vývoje zubů antibiotiky, nadměrným příjmem fluoru nebo jinými vlivy. Tato zabarvení se většinou úplně odstranit nedají. Někdy je možné je „zneviditelnit“ pomocí bělení.

Čím je způsobena citlivost zubů (na studené, sladké...)?

Může se jednat o kaz, ale pokud pravidelně navštěvujete stomatologa, kazy máte spravené a přesto jsou vaše zuby citlivé, jedná se o dentinovou hypersenzitivitu (= zvýšená citlivost zuboviny hlavně v krčkové oblasti). Nejčastější příčinou je ústup dásně v důsledku zánětu nebo nevhodného čištění (nadměrné drhnutí tvrdým kartáčkem, případně bělícími pastami). Zubovina obsahuje tenké výběžky nervu, které reagují bolestivě na studené, teplé, sladké, kyselé, slané nebo na dotek.

Co mám dělat, když chci vybělit zuby?

Konzultujte to se svým stomatologem nebo s dentální hygienistkou. Nejprve je nutné zhodnotit stav chrupu a případně vyřešit problémy, které by byly překážkou bělení; pak podle situace zvolit způsob bělení, který je pro Vás nejvhodnější; následně dodržovat doporučení, která vedou k co nejdelšímu udržení výsledku.

Jaké jsou způsoby bělení?

Existují různé varianty, které se liší způsobem aplikace, kvalitou výsledku i cenou.

Nejlevnější je používání bělících zubních past, což se vlastně nedá tak docela považovat za bělení. Zubní pasty musí podle zákona splňovat určité podmínky, proto není možné, aby obsahovaly mnoho účinné látky (peroxid v různých formách). Takže samotnými zubními pastami pravděpodobně nedosáhnete výrazného barevného rozdílu.

Další možností jsou domácí sady na bělení, které používáte bez nutnosti konzultace s odborníkem na vlastní nebezpečí. Tyto výrobky obsahují více účinné látky. Jedná se o různé proužky, bělící pera a gely s univerzálními nosiči.

Kvalitnější variantou domácího bělení je použití nosičů vyrobených individuálně podle otisku. Zde je potřebná asistence odborníka. Bělící látky jsou k dispozici i v poměrně vysokých koncentracích, takže výsledek je po několika dnech používání zaručen. Výhodou je možnost odděleného bělení jedné čelisti, kdy můžete sledovat a porovnávat míru vybělení. Nebo je možné proces na pár dní přerušit v případě citlivých zubů.

O stupeň výše stojí ordinační bělení. Zde se používají velmi koncentrované gely během přibližně hodinového sezení. Výsledek je většinou vidět okamžitě, i když bělení pokračuje setrvačně i po odchodu z ordinace. Je zde riziko dočasné citlivosti zubů.

Špičkou je ordinační bělení pomocí gelu aktivovaného lampou. Tím je značně urychleno, protože aktivní látky lépe pronikají do skloviny. Velmi výrazného vybělení je možné dosáhnout v kratším čase.

Škodí bělení zubům?

Neškodí. Sklovina je sice při bělení dehydrována, ale tento proces je plně vratný. Subjektivní komplikace může nastat jen v některých případech, kdy jsou zuby po bělení citlivé. To je nepříjemné, ale nedochází k poškození zubů. Důkazem jsou dlouhodobé klinické výsledky.

Jak dlouho mi vydrží vybělené zuby?

To záleží na Vašich návycích: kouření, konzumace výrazně barevných potravin a nápojů. Pokud se vyhýbáte jejich časté konzumaci a máte výbornou hygienu, můžete značně prodloužit dobu, za jakou je třeba bělení zopakovat nebo použít nějakou dobělovací techniku. Průměrně se tento interval pohybuje okolo dvou let.

Je dobré používat elektrický kartáček?

Ne nezbytně. Většina elektrických kartáčků není dostatečně šetrná. Pokud se Vám odhalují krčky, raději nepoužívejte elektrický kartáček každý den. Lze doporučit sonický kartáček, který má šetrnější vibrace a další výhody. Pokud není možné zuby vyčistit klasickým způsobem (např. kvůli dočasnému nebo trvalému hendikepu), je elektrický kartáček vítanou alternativou.

Proč bych měl/a pravidelně chodit na dentální hygienu?

Protože tak bude stav Vašich zubů a parodontu pod kontrolou, stejně jako úroveň hygieny. Tyto pravidelné kontroly Vás také motivují k udržení kvalitní domácí péče o zuby. Nedojde k vytvoření rozsáhlých nánosů zubního kamene a pigmentací, takže vše, co bude třeba očistit, se stihne během jednoho sezení. Pravidelné profesionální vyčištění je důležité pro dlouhodobé udržení zdravého chrupu.

Proč se u dentální hygienistky platí?

To by byla otázka spíše pro zdravotní pojišťovny. Jako pojištěnec máte nárok na úhradu různých preventivních vyšetření, ale ošetření dentální hygienistkou je z nějakého důvodu považováno za nadstandard. Přitom se jedná o základní preventivní péči, bez které už moderní stomatologie nebude existovat. Dentální hygienistky tedy pracují s lidmi, kterým záleží na ústním zdraví a nespoléhají se na systém zrdavotního pojištění. Ten, kdo si je vědom přínosu této prevence, nelituje investovat raději do ní, než do řešení komplikací, které jinak mohou vzniknout.